Mýty a fakta o jogurtu

Vůbec ne! Během výroby jogurtu dochází za pomoci živých kultur k přeměně laktózy na kyselinu mléčnou, která přirozeným způsobem prodlužuje trvanlivost původní potraviny. Při správném postupu skladování a důkladném uzavření obalu tak jogurt vydrží až 30 dní.
Tak tohle tvrzení by nemohlo být dál od pravdy. Podle samotné definice jogurtu v naší i evropské legislativě musí být živá jogurtová mikroflóra obsažená v každém výrobku i na konci data trvanlivosti. A protože je nezbytná už pro jeho vznik, najdete ji skutečně ve všech jogurtech!
Není to pravda, svou trvanlivost si získává díky přirozené konzervaci, která vzniká během kvašení mléka. Dochází při něm k okyselení prostředí a snížení pH produktu, což zamezuje růstu nežádoucích bakterií. Chuť jogurtu si tak můžete vychutnat bez umělých konzervantů.
Lidé si na jogurtech pochutnávají již stovky let. To, že za jejich vznikem stojí živé mikrobiální kultury, objevil počátkem 20. století jeden bulharský lékař (Stamen Grigorov). Od té doby se jejich výroba v zásadě nezměnila. Co se ale zlepšilo, to byly hygienické podmínky při výrobě a také způsob balení. Jinak jsou dnešní jogurty stejné jako ty za dob našich praprababiček.
Ve skutečnosti je to naopak. Vápník je totiž vázaný na bílkoviny mléka a čím více jich v produktu je, tím vyšší je také podíl tohoto minerálu. S vyšším obsahem tuku však množství bílkovin klesá, na tuky bohatší smetanové výrobky tedy obsahují méně vápníku než klasické jogurty.
Jogurty se vyrábí jedním ze dvou způsobů. Během prvního zrají po přidání živých kultur přímo ve spotřebitelském obalu, při druhém probíhá fermentace v procesním tanku a do obalů se plní až hotový produkt. Liší se svou strukturou, výživové vlastnosti i obsah živých kultur jsou ale v obou případech stejné.

Naše mléčné produkty

Sledujte nás